Rok v ovocném sadu
STRUČNĚ PRO ZAHRÁDKÁŘE
1. VÝSADBA OVOCNÝCH STROMŮ
Ovocné stromy a bobuloviny vysazujeme na podzim od poloviny října.
Stromky sázíme do takové hloubky, aby místo, kde byly naočkovány na podnož se nacházelo minimálně 3 cm nad zeminou. Bobuloviny naopak zase cca o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce (keře i stromkový tvar).
Pozor! – broskvoně vysazujeme až na jaře, nejdříve koncem března. Koupíme-li broskvoň na podzim, pak tuto zakopeme v ležící poloze na chráněné místo do země, přihrneme zeminou až do poloviny koruny a zalijeme vodou. Tak ji necháme přečkat zimu.
Při koupi stromku zjišťujeme:
- růst stromu (bujný, středně bujný, slabý)
- požadavky na stanoviště a půdu
- na jakém dřevě plodí (krátké, střední, dlouhé)
- podnož
- plodnost (brzká, střední, pravidelná, s probírkou,...)
- zrání – sklizňové, konzumní a doba skladování
- odolnost k houbovým chorobám a mrazu
- opylování (samosprašné, cizosprašné)
- plod – jeho popis a struktura, chuťové vlastnosti
Nejvhodnější podnože pro zahrádkáře:
- jabloně – M 26, MM 106, J-TE-H
- hrušně – kdouloně K-TE-B, K-TE-E, MA-SE
- broskvoně – B-VA-1 až B-VA-3, BM-VA-1, BM-VA-2
- meruňky – M-VA-1 až M-VA-3, St. Julien A, MY-KL-A
- slivoně (švestky) – Pixi, MY-KL-A, MY-VS-1
- třešně – Colt, P-HL-A, P-HL-B, P-HL-C
- višně – Colt
Poznámka: Jabloně rodí (vytváří plodonoše) na krátkém, středním nebo dlouhém dřevě – velmi důležité znát pro provádění řezu.
2. ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ
a) Řez po výsadbě – založení koruny
Tento řez provádíme zásadně na jaře koncem března. Postraní výhony (3 až maximálně 5) zastřihneme vždy na vnější pupen:
- jabloně a hrušně čtvrtý až pátý
- meruňky, slivoně, třešně, višně třetí až maximálně čtvrtý
- broskvoně druhý až třetí
Střední výhon – terminál (pokračování kmínku) zakrátíme cca 20 cm nad postranní (budoucí kosterní větve) výhony.
Poznámka: U broskvoní, které mají ze školky vystřihnutý terminál zakládáme tzv. kotlovou korunu – jen kosterní větve.
b) Řez výchovný
Provádíme ve druhém až pátem roce. To znamená, že zapěstujeme hlavní – kosterní větve a postupně na terminálu zakládáme další patra. Tento řez provádíme na jaře. Dbáme na to, aby větve měly odklon cca 60 stupňů. Tímto vlastně zapěstujeme budoucí podobu ovocného stromu.
Pozor! Peckoviny řežeme zásadně v době vegetace nejdříve těsně před květem, nejlépe v době květu nebo těsně po odkvětu.
Poznámka: Dle nejnovějších výzkumů se prokázalo, že ponechaný terminál zlepšuje růst stromů a také má vliv na lepší vyzrávání ovoce.
c) Řez udržovací
Provádíme po ukončení řezu výchovného, kdy stromy prakticky došly do plné plodnosti.
Odstraňujeme vadné, přebytečné a zahušťující větve a letorosty. Tento řez je možné provádět u jádrovin na jaře jako hlavní a v pozdním létě (srpen až polovina září) jako doplňující. Letní řez spočívá hlavně v prosvětlení koruny stromu, aby ovoce lépe dozrálo.
Ze zkušenosti doporučuji letní řez provádět jako hlavní, protože tento zmírňuje růst a podporuje násadu květních pupenů. Jarní řez provádět jako doplňkový, protože tento podporuje růst větevní hmoty a tím oslabuje násadu květních pupenů.
U peckvin provádíme hlavní udržovací řez od druhé poloviny srpna (po sklizni) do poloviny září. Vystříháváme prodlužující a přebytečné letorosty a zároveň provádíme postupné zmlazování – hlavně u broskvoní. Zkracování letorostů o polovinu až dvě třetiny provádíme jen u vybraných, které chceme ponechat.
Pozor! – u broskvoní v září zásadně nezakracujeme letorost. Toto provádíme koncem června a pak do konce srpna. Zakrácení kosterních větví koncem srpna provedeme vždy za novým letorostem (zmlazování).
U jabloní, které rodí na středním, ale hlavně dlouhém dřevě, letorosty nezakracujeme. Vyřezáváme jen celé přebytečné (zahušťující). Dále od druhé poloviny června vylamujeme letorosty – vlky, které vyrůstají z kosterních větví dovnitř koruny ještě v bylinném stavu. Totéž platí při řezu výchovném.
Podrobně literatura:
Jan Kadlec – Řez ovocných stromů a keřů 3 (nakladatelství GRADA)
3. HNOJENÍ OVOCNÝCH STROMŮ A BOBULOVIN
a) Ve druhé polovině března hnojíme dusíkatým hnojivem – CELERIT nebo NPK (množství pro dospělý strom cca 30 až 50 gramů – dvě malé hrsti).
b) V první polovině června hnojíme taktéž dusíkatým hnojivem v poloviční dávce jako v březnu. Toto hnojení je důležité pro nasazování květních pupenů pro příští rok.
c) Koncem října až začátkem listopadu provádíme hlavní hnojení. Hnojíme kompostem nebo chlévským hnojem v dávce cca 10 až 15 kg pro dospělý strom. Můžeme nahradit dusíkatým hnojivem stejně jako v březnu.
Poznámka: Broskvoním doporučuji přidat při červnovém hnojení polévkovou lžíci SKALICE ZELENÉ a jednou za dva roky stejné množství LEDEK VÁPENATÝ.
Broskvoně potřebují pro zdravý vývoj více železa (Fe) a také přiměřeně vápníku (Ca).
4. CHEMICKÁ OCHRANA OVOCNÝCH STROMŮ
Jádroviny, peckoviny, bobuloviny:
a) první základní postřik provádíme před květem – tzv. myší ouško. Postřiková jícha namíchaná – OLEOKOL + KUPRIKOL 50 nebo BAYCOR 25 WP .
b) druhý postřik provedeme při odkvétání. Postřiková jícha namíchaná – TALENT + CALYPSO 480 SC. Postřik se provádí proti strupovitosti, padlí, skvrnitostem listů, květopasům, pilatkám, obalečům, mšici, vrtuli třešňové.
c) třetí postřik do tří týdnů při plodech velikosti asi nehtu.
d) Broskvoně proti kadeřavosti stříkáme po opadu listí tj. začátkem listopadu (nesmí být mráz) – KUPRIKOL 50. Jarní postřik provedeme při nalévání květních pupenů tj. koncem února nejpozději začátkem března (nesmí ještě dojít k rašení pupenů). Po čtrnácti dnech postřik opakujeme. Teplota vzduchu alespoň +3°C až +5°C. Při těchto jarních postřicích střídáme KUPRIKOL 50 a CHAMPION 50 WP – přidáme CALIPSLO 480 SC případně DECIS MEGA.
Slivoně a švestky při prvním opadávání okvětních lístků stříkáme jíchou smíchanou CHAMPION 50 WP s přidáním CALYPSO 480 SC (puchrovitost, pilatka, obaleč).
Podrobně literatura:
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva – Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům.
Josef Šedivý – Ochrana rostlin na zahradě od jara do zimy.
(oba výtisky nakladatelství GRADA)
Sepsal: Jindřich Měrka, zahrádkářská organizace Přerov – Markrabiny.
Jen pro vnitřní potřebu.
Říjen 2010